Zapojte se do české lokalizace WordPressu!

Na tuto možnost jsme čekali už docela dlouho a nyní ji mohou konečně všichni uživatelé (nejen) českého WordPressu směle využít. Před několika dny byla totiž zprovozněna online aplikace pro spolupráci uživatelů na lokalizaci WordPressu (k češtině se pak dostanete rovnou zde). V současné době je tam nahrána aktuální verze češtiny pro WordPress 2.9.2 společně s novými (nepřeloženými) řetězci pro chystaný WordPress 3.0. A nemusíte si vše jen prohlížet, ale můžete se i přihlásit a vesele překládat a opravovat.

Pro přihlášení je třeba použít uživatelské jméno (a heslo) z oficiálního fóra WordPressu (pokud ho ještě nemáte, tak zde se můžete nově zaregistrovat). Po přihlášení do aplikace (funguje na základě opensource projektu GlotPress) můžete navrhovat nejen překlady zatím nepřeložených řetězců, ale i úpravy těch současných. Schvalovací (rozhodovací) právo má sice pouze náš tým, ale chceme (a budeme) co nejvíce respektovat názory uživatelů, kteří se do překladu zapojí. Ke každému vašemu návrhu se také samozřejmě vyjádříme, zda a proč byl (ne)schválen. Doufáme, že se také zapojí všichni, kteří měli k současné češtině nějaké výhrady. Nemusí už nic nikam reportovat, stačí se pouze přihlásit a překládat (či opravovat chyby). Všichni nadšenci se také do budoucna mohou těšit na nějaké drobné odměny a soutěže pro nejlepšího překladatele. Takže pokud se vám na stávající češtině pro WordPress cokoliv nelíbí (či chcete jen něco doplnit a upravit), máte jedinečnou šanci to změnit a celý překlad se tak může díky této aplikaci stát společným komunitním projektem. Zejména s chystanou češtinou pro WordPress 3.0 se objevilo mnoho nových řetězců, které není moc snadné přeložit a proto rádi uvítáme vaše nápady. Takže vítejte do týmu!

Nejoblíbenější hosting pro WordPress WEDOS.cz

72 thoughts on “Zapojte se do české lokalizace WordPressu!”

  1. Už jsem to vložil, ale nyní nejsem schopen z mé Opery zobrazit všechny komentáře, jen ty moje poslední. Nějaký bug mezi mnou a vesmírem…

  2. Pepawo:
    Framework bych nechal frameworkem. Sice se dají přiřadit hezká česká slova, ale proč vlastně? A navíc mám dojem, že třeba na kopyto si jen těžko někdo zvykne. No a šablona už je obsazená pro překlad téma. Navíc ty šablony nejsou klasickým frameworkem, protože jsou v drtivé většině i samostatně použitelné. Vedle možnosti odvozovat z nich nové programy/šablony jsou také finálním produktem. Hlavní důvod pro ponechání frameworku je asi tento: Kdo bude s frameworkem pracovat, ten si k tomu musí nastudovat alespoň nějaké podrobnosti. Takový člověk už se pak s výrazem framework popasuje bez dalších problémů a alespoň bude mít jednodušší orientaci v anglické dokumentaci. Energii bych tomu věnoval jen pokud by s tím měl pracovat běžný uživatel (včetně těch “nejběžnějších”).

    Teď se ještě jednou vrátím k těm překladům. Je docela zajímavé vidět, jak tam skoro vždycky cítíš problém češtiny nebo přesnosti překladu. Já zase daleko častěji problém uživatelské použitelnosti a trochu logiky. Asi hraje roli to, že mám skoro alergii na vysvětlování něčeho v programu jeho uživateli. Možná už jsem viděl příliš mnoho uživatelů při práci a trochu mě to poznamenalo. Ale k věci.
    Ten příspěvek s přivřenýma očima použitelný je.
    Já taky od začátku vycházím z toho, že se měnit nebude. Sice jsem nikdy ani ve vydavatelství ani nikde jinde neslyšel, že by kdokoli řekl, jdu napsat příspěvek. Jedině příspěvek na blog. Já v takových situacích vycházím z toho, že když slovo není alespoň trochu zažité, není jeho používání pohodlné. Není to nejlepší řešení a určitě přijde chvíle, kdy to bude konfliktní. Na druhou stranu, je to tam. Možná se časem ještě ukáže můj omyl a bude to lepší a univerzálnější než se teď zdá. Na změnu se stejně nejspíš už nikdy nenajde shoda a vůle. Už bych šel od toho.

    Teď zkusím vysvětlit proč jsem psal o těch složkách, adresářích, updatu a upgradu.
    Adresář a složka:
    Přemýšlím jak velký je vlastně přínos přesnosti použití adresáře v překladu. Část uživatelů netuší o co jde, zatímco složka jim je obvykle jasná. Dneska už navíc není moc zřejmé ani rozdělení působnosti těchto slov v samotné angličtině. Jedno je to vysvětlení, které jsi psal. Druhé (momentálně třeba na wikipedii) je rozdělení na adresáře v počítačovém rozhraní/zpracování a složky v uživatelském rozhraní. Většina adresářů používaných v překladu WP je, při obou rozděleních, zároveň složkou a tak nevím, proč je pro uživatele pojmenovávat pokaždé jinak. Vycházím hodně z toho, že uživatelé nejsou jen nadšenci, ale také třeba zaměstnanci, kteří mají na firemní blog/web posílat články nebo obrázky. Z donucení. A poslední věc o kterou mají zájem, je cokoli zkoumat nebo se učit. (Asi každý už někdy zaslechl větu typu: Hele vono mi to tam něco píše.) O tom co se stane s běžnou sekretářkou ve chvíli, kdy na WP ještě ke všemu poběží adresář klientů, radši ani nepřemýšlet. Počítám, že se jí uši promění v otazníky a začnou tleskat nad hlavou. Takže otázka – jak velký je pro počítačového nadšence a jazykového puristu problém použít složky i pro adresáře?

    Update:
    Použití aktualizace mi přijde matoucí, konfliktní a zavádějící. Zvlášť když aktualizace je docela zažitá, a i v překladu WP používaná, třeba pro obnovení (stránky) nebo znovunačtení. Což jsou vlastně přesně opačné (“zahození”) akce než uložení úprav, update. Ve většině případů je navíc aktualizace používána i pro jakékoli upgrady, podle mě správně, ale ve výsledku je těch aktualizací nějak moc a nad únosnou mez se liší podle kontextu. Opět otázka – nemáš přeci jen nějaké slovo, které by bylo lepší nebo alespoň schopné nahradit aktualizaci ve smyslu updatu.

  3. Díky za všechny nápady a komentáře! Ještě jsem to ani všechno pořádně nepročetl (byl jsem delší dobu offline), ale jsem velmi mile překvapen touto diskuzí. Během víkendu budu postupně reagovat a pokusím se sem nahodit náš slovníkový systém (jakýsi komentovaný slovníček), kde budeme moci věcně diskutovat ke konkrétním termínům. Ještě jednou díky…

  4. Přimlouvám se k přenesení debaty jinam. Ale zatím:
    – nepochopil jsem, jaký že výraz razíš místo příspěvku (články považuji za podmnožinu příspěvků).
    – framework mi nevadí, zajímalo mě, zda to někdo překládá tak, aby to bylo jasné. Ve WP je frameworkem například téma Hybrid, překlad jsem dělal, mohu dát k dispozici, protože autor nějakou češtinu už čvrt roku ignoruje.
    – ten příklad se sekretářkou a adresářem není nejšťastnější, pokud tato dáma nechápe o co jde, doporučil bych jí používat celkem vžité Kontakty.
    Pokud jde o překlady, držím se prostě úzusu, používaného i jinde – directory překládám jako adresář, folder jako složku. Zatím jsem nenarazil na nedorozumění, takže nevím, o co Ti vlastně jde.
    – aktualizovat lze cokoliv, co je potřeba učinit aktuálním: program, databázi, stránku, článek, příspěvek, komentář – je v tom nějaké matení? Obnovení bych nechal na něco jiného – příspěvek zruším, (prakticky převedu na koncept), po čase jej mohu obnovit. Nebo mohu obnovit data z koše, atp. Prostě nechápu, proč by aktualizace neměla být aktualizace, když se opravdu aktualizuje. Upgrade, to je jiná káva. Zde nepanuje absolutní shoda jako u update, část překladatelů zůstává u aktualizace a tvrdí, že je to koneckonců jedno, část, zatím trochu větší, razí povýšení resp. povýšení verze. Já osobně jsem neutrál, snesu to i ono.
    Závěrem: Nevymýšlejme kolo, když už bylo vynalezeno. Varujícím buď přístup překladatele Joomla, který vymýšlí “nosočistoplény”. Za každou cenu. Já se přiznám – když nevím, kouknu, co na to Microsoft, Linux l10n, Mozilla group atd. Většinou se zorientuji. Většinový názor má také svoji váhu, že.
    Ještě malý dodatek. Překládal jsem profesionálně v U.K., v elektronické firmě. Naučil jsem se mj. respektovat i to, že každý obor má svůj specifický žargon, nebo slang. I ten je třeba respektovat, a nesnažit se ohýbat jej kvůli nějakému pofidérnímu “laickému uživateli”. To na téma zbytečně doslovných překladů nebo hledání výrazu, kde není (ovšem přiznám se, že IT není přímo můj obor, celý život jsem dělal komunikace, takže sem tam se mýlím, ale snad se to zlepšuje).

  5. Příspěvek – jiný výraz nerazím. Psal jsem několikrát, že se mi nelíbí, ale momentálně nenavrhuji náhradu. Pokud s ní někdo přijde a bude dobrá, tak budu tleskat.

    Adresář x složka – Ok, sekretářka ať si poradí jak chce, mě je to taky celkem dost jedno. Jenom pořád hledám pádný argument proč používat adresář. Z mého hlediska nepřináší výhody, jen nevýhody.

    Update – to samé jako adresář. Uložení, uložení změn, upravení mi přijdou lepší a jasnější. Ale ne dokonalé. Proto hledám lepší možnost nebo nějaký pádný argument pro zachování. (Obnovení a další neřeším, psal jsem je jen jako příklady konfliktu.)

    Zkrátka mě zajímá, jak se na tyhle věci dívají ostatní. Případně i jaké termíny používají ve svých programech, nejen ve WP. Osobní zkušenost mi říká, že když zavádím aplikaci do firmy s desítkami zaměstnanců, tak je skoro každé uživatelsky “dokonale jasné” slovo časovou úsporou v řádu hodin.

    Separatista: To je dobré. Možná by to ještě chtělo trochu tu diskuzi inzerovat. Nenapadá mě sice moc možností kde, ale ty nejspíš budeš pár webů o WP znát. Sice z toho nakonec možná bude guláš, ale možná taky nějaký přínos.

  6. Omlouvám se všem nadšencům za dosavadní zpoždění, ale může za to “pěkná” jarní chřipka. Během následujících dní se do toho zase pustíme (máme na doladění překladu ještě něco přes měsíc)…

  7. Omlouvám se i já – nikoliv nemoc moje, ale v rodině, plus nějaké povinnosti stran obživy, nějak jsem se neměl čas věnovat bohulibé činnosti zájmové. Pokusil jsem se mezitím nainstalovat WP MU poslední verze s češtinou čerpanou odněkud, ale dopadlo to dost tragicky (už v úvodních obrazovkách byly ne gramatické, ale faktické chyby, přímo nesmyslné významy). Bude asi vhodné vsadit na sloučenou verzi, nepochybně ale finální (opravdu dobrý) překlad nebude možné vytvořit na základě překladů jednotlivých výrazů/vět bez kontextu. Proto bych GlotPress viděl jenom jako pomůcku, která může dát v hrubých rysech podklad k usnadnění práce na tomto finálním překladu. Nic víc, nic míň. Jako zvláštní bombu, která jednoznačně vyřeší češtinu pro WP, bych to neviděl. Snažně se ale přimlouvám – neztrácejme čas a energii debatami nad jednotlivými termíny, držme se zavedených s tím, že vývoj ukáže, co bude nebo nebude nutné měnit.
    Zatím jde hlavně o to, aby tam nebyly úplné nesmysly (+překlepy a pravopisné chyby).
    Koneckonců je jedno, zda smazáváme nebo vymazáváme, emailujeme, e-mailujeme nebo mailujeme, pokud tomu rozumíme, že (i když i ty normy by se měly trochu ctít…).

  8. Souhlasím s Pepawo. Sice se do překladu aktivně nezapojuji, protože to přece jenom není moje parketa, ale je jasné, že jakmile se bude příliš řešit podoba jednotlivých výrazů, tak se na tom vše dokonale zasekne. Nevěřím, že je možné nalézt u všech termínů překlad, pro který by se vyslovili všichni zúčastnění (i ti, kdo ho budou hodnotit, až bude hotový). Systém GlotPress bych tudíž viděla skutečně spíš jako jakousi sbírku nápadů, zejména pro zatím nepřeložené řetězce a případné drobnější korekce těch stávajících.
    Spory a nespokojenost tu budou stále, takže momentálně jde hlavně o to, že někdo musí jednoznačně říci: tak to bude a pro tuto verzi “přes to nejede vlak”, což, jak předpokládám, udělá původní tým překladatelů kolem tohoto webu. A ano – třeba se v budoucnu ukáže, že je nutné některé věci skutečně změnit.
    Držím palce, doufám, že nebudou žádné větší komplikace.

  9. Pepawo + bea3x: Ohledně této verze souhlas. Do budoucna se to ale doufám ještě bude ladit. Ani ne tak v zažitých termínech – tam shoda nebude nikdy a některé produkční instalace se stejně bez vlastního překladu neobejdou. Spíš myslím ladění již schválených překladů, které jsou někdy moc krkolomné. Někdy nepřesné. Někdy jen rozdílné v různých částech aplikace.

    Separatista: Ten slovníček by to stejně chtělo – i pro možnost o tom hezky podebatovat : ) Ale hlavně aby bylo jasné, které stringy v už schváleném překladu jsou správné a které se mají do budoucna opravit. Jinak není z čeho odvozovat nové.

    Kéž by to nedochůdče GlotPress mělo třeba taky štítky pro jednotlivé překlady. Třeba jako :korektura: , :faktická oprava: , :přizpůsobení slovníku: nebo i jen :upozornění na chybu: atd Ještě k tomu trochu účinnější řazení, hledání a třídění, a bylo by to celkem ok. Komunitní nástroje potřebují vždycky kvalitní síta, pak ale zase mohou být docela výkonné.

  10. Zdravím, o chvíli dříve než jsem stačil vložit nový příspěvek a tento komentář :-) Práce s GlotPressem není bohužel stále ideální, takže čeština nakonec paralelně vzniká opět (snad naposledy) offline. Od dnešního dne (intenzivněji pak od pondělí) však začneme postupně probírat nashromážděné překlady v GlotPressu, schvalovat je, upravovat (či případně odmítat a nahrazovat naší – snad vhodnější verzí). Vše budete tedy moci sledovat online a klidně do toho i zasahovat (v aplikaci si můžete např. vyfiltrovat, které vaše návrhy byly schváleny x nahrazeny x odmítnuty). Protože není možné v aplikaci WordPressu diskutovat a komentovat jednotlivé termíny, můžete použít ke stížnostem a lepším nápadům naše fórum, kde se ke všemu budeme postupně vyjádřovat. Díky za pomoc a podporu!

  11. Podobným vývojem prochází i Drupal. Tam se rozhodli k opačnému kroku – překládat se bude rovnou na čisto. Je pravda, že jakmile se jednou nechá jeden překlad tak už se nikdy nezmění – koukněte se zrovna na “příspěvek”. Nikomu se moc nelíbí, ale už se používá. Drupal má výhodu offline srazů, kdy se domluvili administrátoři překladů a celkově se to hýbe.

    Co taky zkusit něco zorganizovat?

    Ještě přihodím pravidla pro překlad, který se můžou hodit i pro wordpress http://preklady.drupal.cz/pravidla

  12. Nešlo by aspoň to fórum nějak zlidštit? Třeba si rovnou zvolit heslo a podobně.

    A domluvit se na jednom – Pepawo asi by bylo lepší to přesměrovat protože tady to dává smysl.

    Celkově myslím, že by bylo lepší založit nějakou mailovou konferenci, sejít se online na chatu, nebo tak něco. To fórum je takový moc přísný

  13. Ahojte, omluvte dlouhou odmlku, nemoc v rodině si nevybírá. Ještě to není OK, takže zatím nestíhám. Po zkušenostech odjinud se přimlouvám pro přísně centralizované překlady. Prostě na jedné věci může pracovat jenom jeden člověk (nebo tým, který je v přímém denním osobním styku), jinak v tom bude guláš. Ostatní hlasy nechť jsou jenom poradní. Takže někdo core, jiný tenhle plugin a někdo jiný zase něco jiného. Pokud jde o pravidla, četl jsem ten Drupal, je to chvályhodné i když zdaleka neúplné – není to o termínech, spíš o typografii a trochu o sémantice. Ta první věc se zlepšuje i tady, ta druhá je problém, související s jazykovým citem, prostě z angličtiny absolutně nelze překládat doslovně, výsledky jsou opravdu hrozné. Nebo si tu češtinu nadobro zkazíme. Překlady Google (setkal jsem se s tím, že jsou používány jako podklad pro češtinu v programech!) budiž nám varováním.
    Čili něco na způsob seznamu žádoucích překladů (např. jako v Launchpadu) s tím, že co si kdo vezme, za to ponese plnou odpovědnost. Nejdůležitější je ovšem core (základní překlad systému), z něho se musí vždy vycházet, největší odpovědnost tedy vždy bude na jeho autorovi (autorech). Budiž mu potom čest a sláva, snad mu to nestoupne do hlavy, jak se tady už jednou stalo…
    Pokud někdo (nebo tým) udělá základní překlad systému, může mi jej poslat k revizi/korektuře, vrátím opravený (s komentáři). OK? Podle mne nemá cenu dělat několik překladů paralelně, to by byla ztráta času.
    A dále, žádný překlad nebude ideální. Některé věci, i díky rychlým změnám v originálu, se budou vždy muset dodatečně upravovat podle kontextu (tady by byla dobrá zpětná vazba uživatelů). Takže nikdy to nebude tak, že s ostrou verzí WP vyjde zároveň bezchybná verze překladu. S tím je potřeba se smířit. Ale překlepy by se ani tak vyskytovat neměly, to je opravdu ostuda a svědčí to o “horké jehle”. No a nedejbože hrubky…

  14. Ještě jsem se v rychlosti podíval do toho GlotPressu, no je to pohled tristní. 20 stránek nepřeložených výrazů, a kraviny typu Cheatin’ uh? – Podvádíte, že? (místo českého Nepodvádíte?), to není příliš povzbudivé. Tudy asi cesta opravdu nevede.

  15. A když už jsem v tom, zbavme se už konečně toho neustálého “prosím” v každé druhé frázi. My v češtině obvykle, na rozdíl od angličtiny, nikoho o nic neprosíme, ale dáváme návod, co se má (musí) udělat: Vložte uživatelské jméno, vložte název souboru, vložte heslo. Prosit bychom mohli snad tehdy, kdybychom se chtěli omluvit za obtěžování: Abychom mohli zlepšit naše služby, napište nám prosím Váš názor na…
    Jinak je to typický příklad otrockého doslovného překládání.
    A dále – proč se neustále vyskytuje spojení “nemáte dostatečné oprávnění…”, když lze použít stručné a jasné “nemáte oprávnění…”. To mi připomíná medika Šafránka z Básníků blahé paměti…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *