Také jste znechuceni neustálým a všudypřítomným hlukem motorových sekaček? Myslíte si, že se nemůžete nijak bránit dalšímu šíření těchto strojů? Ale můžete. Rada je poměrně jednoduchá – protestujte alespoň tím, že si koupíte kosu. Ano, kosu. V dnešní době už přece nejsou v módě sekačky a traktůrky z prodejen Mountfieldu. Moderní je totiž používat kosu, i když na tuto náhlou změnu zatím ještě reklama nestačila zareagovat. A protože se považuji za moderního člověka, také jsem si při pohledu na zarostlou zahradu koupil vlastní kosu…
Vlastně ani nevím, co bylo hlavním motivem. Prostě jsem viděl na zahradě už poměrně vysokou trávu, tátovi se nějak nechtělo vytáhnout sekačku a tak mě napadla kosa. Předpokládám, že všichni víte, o čem je řeč, ale pro jistotu se o tom můžete ujistit v české Wikipedii. A najednou to do sebe začalo všechno myšlenkově zapadat. Bylo mi líto sekačkou na drobno rozsekané trávy a začal jsem vidět usušenou trávu (seno) dokonce jako zdroj potravy pro zvířata, který nám poskytuje příroda a my ho zneužíváme. Ve městech úklidové firmy zkrášlují poslední zbytky zeleně, na venkově pak chalupáři každý druhý týden zarovnávají svůj šlechtěný trávník. Táta kupodivu s koupí souhlasí (nemusí sekat) a ihned slibuje seno pro králíky svému příteli za poplatek ve formě králičího masa.
Dokud je nápad ještě aktivní, tak vyrážím shánět kosu do malého vesnického krámku. Procházím regály a prohlížím ruční (zahradnické) nástroje. Nedají se moc přehlédnout. Jenom kosu nikde nevidím, i když by z nich měla být skoro největší. Optám se tedy raději prodavačky, která s úsměvem vyrazí k regálu odkud jsem přišel. Sklání se až na zem a vytahuje … kosu. Tedy jenom její ostrou kovovou část. Představoval jsem si, že přijdu do obchodu, vezmu sestavenou kosu a půjdu na zahradu sekat, ale hned se objevilo několik problémů. Prvním poznatkem je zejména fakt, že si asi kosu budu muset nějak sestavit sám. Prodavačka se mě ptá na velikost. Hmmm. Tak to nevím. Jaké máte velikosti? Situace se však vzápětí zjednodušuje. Už nemají 60 cm, ale pouze 70 a 80 cm. Nevidím však žádný rozdíl, obě dvě jsou zcela stejné, což prodavačka vysvětlí tím, že to asi výrobce popletl. Takže kosa je vybraná a smiřuji se s tím, že si koupím 80 cm dlouhý kus ostrého železa. Potřebuju ale i další části. Prodavačka opět nehledá mezi sestavenými nástroji, ale v malé papírové krabičce. To bude asi zase nějaké překvapení. Vysvětluje, že hledá železnou objímku. Asi na spojení toho kosy a dřevěné násady. Odchází dozadu a situace nevypadá moc pozitivně. Hmmm, včera prodali poslední, mám se zastavit v úterý. Poděkuju a nekupuju nic. V úterý už pojedu do Prahy a nebudu teď přece čekat, když je vedro a slunečno a seno by se mohlo už krásně sušit. Odolávám také pokušení vyrazit do nejbližšího hypermarketu. Nemohli by ji tam třeba mít už sestavenou? A budou ji mít vůbec? Nevím…
Táta naštěstí vše jistí. Stačí jeden telefonát s instrukcemi, kde mu jako zkušený zemědělec vysvětlím, které součásti je třeba přesně koupit. Nezklamal. Po obědě přijíždí se všemi součástmi, které mi předá: samotná železná kosa 60 cm (290 Kč), kosiště (dřevěná násada, sice za 130 Kč ale už s dřevěným kolíkem pro snadnější uchopení, který se často prodává samostatně) a železná objímka (48 Kč) společně s utahovacím šroubovákem. A ještě jsem si vlastně objednal srp (115 Kč). Bude potřeba na dočistění menších ploch, kde nebude možné se s kosou pořádně rozmáchnout. Pche, kam se hrabe sekačka…
Odhadem dvě hodiny mi trvalo jenom uzpůsobit kosiště tupým nožem tak, aby se na něj dala kosa navléknout a objímkou upevnit. Použil jsem kromě kladiva i nástroj, který jsem naposledy viděl na základní školy během technického vyučování (dláto). Potěšily mě také komentáře (rady) zvědavého strýce, že dva roky teď ještě tahle kosa moc dobře sekat nebude, než si na to pořádně zvykne a nechám ji naklepat. Dláto bylo také tupé a ještě jsem se bál, abych kosiště nezničil. Byl jsem také vděčný za starou kosu po pradědovi, kterou máme ve stodole a pomohla mi vůbec pochopit co a kam se má přesně nasadit, kde vysekat otvor a kde kosiště zúžit. Trochu jsem se říznul a pomalu jsem také začal přemýšlet, že motorová sekačka vlastně zase není až tak špatná. Pomocí hrubé síly do sebe nakonec všechno zapadlo. A potom to přišlo. Sekal jsem kosou. Tráva padala podťatá a během několika minut byl poměrně velký kus posekán. A já jsem byl zpocen a unaven. Až překvapivě rychle. Táta si chtěl také vyzkoušet novou hračku, takže se nadšeně střídáme. Po dalších několika minutách už s bolavými zády pohlédnu vyděšeně k obzoru, kde všude je vysoká tráva a není mi úplně nejlépe. Ale stejně se má sekat dopoledne, aby tráva do večera alespoň trochu oschla, takže toho pro dnešek nechám. Tak nějak tuším, že to bude zítra určitě dost namáhavé…
Ráno jsem posnídal plesnivý jogurt, na což jsem přišel až poté, co jsem ho ochutnal. Od deseti hodin jsem si pak užíval neděli tím, že jsem s přestávkami sekal. Sluníčko pražilo, pot ze mě stékal a krvavé mozoly příšerně bolely, až jsem kosu držel všemožnými způsoby. Přestávky byly čím dál delší, ale vydržel jsem a do dvou hodin posekal téměř třetinu zahrady. Bez benzínu a řevu motoru. Ekologicky, ani alergie mě nezlobila. Mám krvavé puchýře a několikrát denně chdím otáčet seno. Zatím nevím co se bude dít, až zaprší (nebo odjedu). Ale ten pocit. Vlastníma rukama upravit zahradu. A nezapomeňte – je to moderní :-)
Nejoblíbenější hosting pro WordPress WEDOS.cz
Vse o koseni a hlavne kosy, ktere opravdu kosi.
Byl jsem tam na kurzu a musim rict, ze jsem sekacku taky vynechal…
Jednu kosu mam z obchodu a druhou pres jejich eshop. Ta prvni moc nefunguje, druha super, ale uz jsem ji trochu zrasil…
Rozhodne ale doporucju minimalne mrknout. Maji tam i unstruktzni videa z kurzu, cetne naklepavani… Kosa z OBI ale naklepat nejde.
Koseni zdar.. :)
http://www.kosimesnadno.cz/
přátelé, tento článek je lehce nepřesný, kosa se neklepe jednou za dva roky ani když je nově koupená. Ale to nevadí, jsem rád, že existujou lidi, který nemusej benzinový vymoženosti. Já sekám od svých deseti let, naučil mě děda a otec, a sekám jíž dvacet let, můžu říct, že není problém za den posekat kosou i 40 až 50 arů. ze začátku jsou mozoly a půchýře ale po 14 dnech silná záda a paže. tak do toho
nazdar delam seno kazdy rok pokud myslis ze zaprsi (chce to sledovat ) tak to nahrn do kupek co nejvyssi a nejuzsi aby si co nejvice zmensil povrch namokne ti jen vrchnich 5-10cm zbyrek je suchy a ihned pdesti jak vykokne slnko a oschne podklad rozhazet a zase klasicky dosusovat toto se provadi do chvilenez zacnou slamky praskat asustit pak skladovat s pozdravem Owerdoser
Dneska – 11.6.2011 – jsem kosil osobně naklepanou kosou a jsem příjemně znaven. Přerostlá tráva motorovou kosačkou ani pořádně kosit nejde.. Mám jen problém, co z tak krásnou trávou? Skoro mě mrzí, že nejsem opravdovej vůl – to bych si pochutnal!
Ac tomu mnoho lidi neveri, rucni koseni travy skutecne potlacuje alergie. Jenze koseni neni jen o tom vzit kosu a ohanet se dokola. Jednak musi byt kosa spravne serizena (podle vysky atd.) a i pohyv se mus trenovat.
Ruční kosu můžu jenom doporučit!!! Nejde jenom o to, že ruční kosa neřve, nežere benzín, ale nemusíte se při sečení navlíkat do kožené zástěry, ochranného štítu se sluchadlama…Ale večer kosu zrychtovat a vyjít si brzo ráno za rosy na sečení, tak to neznám lepší relaxaci. A trávník na zahradě i na louce je v lepší kondici, pestřejší na druhy travin, ale i celkově vizuálně přirozenější. Tady ale musím dodat, že každý rok trávu dosévám, jedná se o směsi jetelu, vojtěšky a travin, aby měly včely rozmanitou potravu.
Projděte se po vsi, kde dominují strunovky a sekačky. Pár metrů kolem baráku je 2cm drneček a o pár desítek metrů rostou 2m kopřivy a přerostlé bezy
Pokud byste byl někdo taky takový cvok a sekl trávu okolo remízů, podél cest atp…a nevěděl co s pokosenou trávou, radím posíct, shrabat na někam na kraj a nechat zbytek na přírodě. Jediná odměna za takovou dobrovolnou činnost je, že jdete okolo a můžete si poklepat na rameno.
ahoj…no koupit si cokoli bez základních znalostí je na prd…proč se nezeptáš někoho, kdo umí kosu nejen sestavit, ale i seřídit podle její délky a výšky tvé postavy?…ony ty mozoly být nemusí, a nebo jich může být o hodně míň. Kosa, jako jakýkoliv jednoduchý nástroj chce “svý” A do “ruky” jí nedostaneš, pokud neporozumíš její jednoduchý mecanice. Ale jinak máš kuráž a vytrvalost a to se taky cení.
Ruční kosou kosím svou 15 aru velkou zahradu asi tak 6x za rok ato ještě tak velkou zahradu posekám i sousedce. Samozřejmě, že kosa musíbyt ostrá, t.j. dobře naklepaná, po každem pokosení zahrady vždy kosu naklepu. Nestačí jen dobře naklepat kosu, ale take musí byt z kvalitní oceli, nejlepší byli švedské kosi, ale ty dnes člověk nedostane koupit, ale jsou dobré i rakouské zn. “Fux”, ale i mezi ruskými se da vybrat. S dobrou kosou jsem schopen pokosit 0,5 áru za dvě minuty. Pošli sem Přemka Podlahu ať natočí a ukaže v “Receptář” ať nepropaguje motorové sekačky, ale ručné kosení, je to zaroveň vynikající tělocvik, kde sa procvičí všechny svaly (lepší než plavaní) a je to zadarmo.
Na Slovensku dokonce probíhá “kosecká liga”, kde se soutěží o nejlepšího sekače, myslím, že i vČechach by se měla nějaká tá soutěž pořadat
Dobrý den, těší mě Vaše radost z ruční práce. Kosení je fajn, ale můj pokus nebyl moc úspěšný. Chtělo by to trénovat..:-) Ale ráda Vám předám zajímavou informaci:
V sousedním Sasku se uskuteční Mistrovství v ručním kosení. Zúčastní se soutěžící z Německa, Holandska, Francie, Portugalska, Švýcarska a Polska. Rádi by mezi sebou přivítali zástupce také z ČR. To je přece výzva!
Webové stránky soutěže: http://www.sensenwm.de/
Podrobné informace lze také získat od paní Jedrzejewska-Lange, Mariola.
E-mail: Mariola.Jedrzejewska-Lange@smul.sachsen.de
Zdravím.
Vážení,
přiženil jsem se do rodiny vlastnící dvě krávy, tele a čas od času chovali býka.První co mi bylo po příchodu řečeno – byl dotaz zda umím kosit. Neuměl jsem – protože pocházím z města. Stačilo pár sezón spolu se sušením sena a měl jsem toho “plný kecky” , ale přece jenom mi to šlo.
Louky se nacházejí na svazích pod Bílým Křížem v Beskydech. Už jenom udržet se na svahu v ranní rose dalo práci. V té době jsem ještě neměl problémy s páteří a tak mi to celkem šlo. Důležité bylo “nezatupit” kosu a vůbec mít dobrý vercajg. K tomu jsem se dostal až za několik sezon.
Píšete, že kosení je žádoucí tělocvik na naše tělo. No nevím zda , až budete v letech – budete mluvit stejně jako “za mlada”.
Děda ( tchán) – měl zpočátku vždy navrch- co se týče rychlosti kosení a jak šly roky stále častěji se zastavoval a brousil (nezatupil kosu). Pak jsem pochopil, že sbírá síly k další práci.
Teď mám ty jeho roky také – mohu říci, že mi kosení jde – ale jen chvíli , dech mi už nestačí a záda bolí jako čert. Konečně zkuste kosit cca 2 hektrary a pak s tou trávou “něco” dělejte. Manželčiny rodiče už dávno – po tchánově smrti – dobytek nechovají , ale tu plochu, kterou jsme kdysi spolu s celou rodinou kosili – tu plochu už musím zkosit sám – byv nyní majitelem celé polnosti.
A ještě maličkost – pokud jste byli žádoucí sena jako výsledného snažení – tak víte co to dá práce než jej uložíte do seníku. To kosení je jen pouhý začátek – ostatní je boj s počasím.
A proto dnes používám stroje , napřed motorovou kosu a pak bubnovou sekačku schopnou vydržet i sklon horské louky.
Nemaje již žádné zvířectvo – nemohu žádat o kdysi poskytované dotace. Ani o ně nestojím – dalo mi to svobodu před nesnesitelnou byrokracií.
Na závěr – náhodou jsem narazil na Vaše stránky – při úpravě terénu na “našich statcích” – jsem narazil na zbytek kosy – patky . Po očištění se zjevil poločitelný znak výrobce. Určtě byla z Rakouska – ba dokonce z Rakousko-Uherska . S douhlavým orlem a nadpisem Franz xxxheim. Rád bych se dověděl něco víc o tomto artefaktu – kdo by něco věděl o místě výroby nebo o možné době výroby dejte vědět.
Děkuji. Tomáš Musil
musi.tom@seznam .cz
No a ještě něco, v dědových depozitářích byly uschovány kosy z Rakouska, Jugoslávie. V obchodě byly také ruské ( SSSR) kosy. Ty ovšem byly levnější a také kus od kusu se velmi lišila kvalita. Pokud jste narazili na ruskou lehce vyklepatelnou kosu – pak vám ostří dlouho nevydrželo a a mohli se se ubrousit – nic nepomohlo. V jeho pokladnici byla i jugoslávská kosa 75 cm( tehdy 1cm za 1 Kčs). Po nějakých letech jsem konečně dostal i tuhle. Děda mi ji napoprvé vyklepal a navíc mi předal kosisko vyrobené ( jasan) místním výrobcem na Morávce. A to bylo jiné kafe než ty které mi podstrčili po mém příchodu do rodiny.
Kosit jsem se snad naučil – jednou mne pochváli křestnik ( bratr mé tchyně – oba pocházeli z Těšíňoků pod Gruněm) – slovy “on hovoří s kosou”.
Ale naklepat kosu to je už obřad jehož pravidla se učí roky. Tak,aby vám nezvlnovatěla u patky a celé ostří bylo v jedné rovině . Používat karborundum brousek ze začátku kosení po naklepání raději ne – to použít kaměňorku. Ostří , které vám při lehkém tlaku na prst mělo snahu se zaříznout – to bylo to pravé na dobrou práci s kosou. Pak stačilo jen lehce vést kosu v pokosu a poslouchat to šumění uřízlé trávy.
Ale jak čtu Vaše komentáře máte jen malé plochy a navíc bez kamení. To je zhouba pro ostří a v horách je kamení jako máku vyhrabané na povrch krtky. Čest Vaší práci.
T.Musil
Kosit kosou jsem se naučil před cca čtyřiceti lety a o něco starší je moje jediná kosa, kterou jsem zdědil po tchánovi. Protože je už značně opotřebovaná, pokusil jsem se pořídit si novou. Dokážu si kosu naklepat i seřídit, leč kosy, které jsou dnes k mání v nejrůznějších Baudomech, jsou dle mého soudu téměř nepoužitelné. Když si jen představím práci s jejich základním vyklepáním, jdou na mne mrákoty. Kosišťata se dají koupit krásná – i duralová, ale kosy – hrůza. Po zkušenostech s nářadím Fiskars jen lituji, že tato firma kosy nevyrábí.
Ahoj nadšenci!
Kosím hodně – kosím rád. Teď mám poctivou rakušanku, kterou jsem nechal dva roky válet v okapu, pak ji vyčistil a po několika naklepáváních vložil do kosiště a utáhl patkou. Je to rozkoš z krásného pohybu v přírodní tělocvičně a mladší obyvatelé vesnic se diví, co je to za zvuky na rozdíl od těch protivných sekaček a křovinořezů…
Jen bych rád upozornil na to, že kvalitní rakušanky zn. TEUFELSKERL (tu mám, cena 860 Kč – 65 cm) z kvalitního plechu se dají sehnat lehce ve všech železářstvích, kde vědí co prodávají a od dýlerů přebírají jen ry rovné. Pozor na repliky, které jsou značené zlatou barvou a dost podobné těm rakouským (cena do 200 Kč). Dále se raději vyhněte levným napodobeninám kosišť ze smrkového dřeva. Rovněž značný cenový rozdíl.Na různých folklórních akcích ve městech jsou k vidění výrobci dřevěných hrábí a s nima je možno se velmi dobře domluvit na materiálu a zrovna Vám udělají kosiště na míru postavy…a oni vůbec rádi hovoří o dřevu. Používám kosiště z Jasanu.
Neodpustím si připomínku, že s ruční kosou jsem celkově rychlejší a míň unavený, než když jsem sekal stejné plochy křovinořezem. To mě ještě bolela hlava z rachotu motoru (poctivý Dolmar, žádný šmejd). A nemusím mít na sobě zástěru, štít a ksichtu a pracovní boty. Stačí kraťasy…
Na webu je velmi kvalitní stránka http://www.kosimesnadno.cz a pro fajnšmekry na drevorezba.cz jsou kosy fy. Schröckenfux
Zdravím všechny kosofandy. Okolo baráku jsem se naučil sekat trávu kosou, nejsem sice žádný profík, ale baví mě to. Tím spíš, že kosu už nikdo z mladých nepoužívá. Mám starší, ale dobrý vercajk po dědovi.
Ještě kdybych tak někde sehnal nějakou 60 – 70 cm mohamedku, nebo podobnou….. učím sekat syna, aby to uměl a předal dál.
Vytrvej! Sekání kosou v ranním tichu se žádná řvoucí sekačka nevyrovná. Pomalu, pořádně a zpočátku to musí i trochu bolet!
:-)
Neopomunetelná kvalita sekacích nástrojů je také od výrobce z bývalé Jugoslávie – Slovinska, která si nezadá s kvalitou rakouských a jsou i o polovinu levnější. Pro neprofesionála se zahradou řekněme 10-20 árů vydrží celej život. Jinak mít více kos je hloupost, protože každá je jinak stavěná. I pro dobrého žence bývá sekat “cizí” kosou utrpení, než se k ní správně postaví, případně si doladí úhly (otevření a sklon) osazení kosy na kosišti (nejlépe jasan) a je to i zbytečné, pokud si umíte nástroj naklepat. Za ráno a dopoledne ji neztupíte do mrtě, pokud tedy nebudete sekat v lomu. Odpoledne bývá už sekání utrpení a k večeru než upečete na chalupě stejk můžete mít kosu naklepanou. Mě trvá “ta moje” 70-ka do půl hodinky (bolí ruka) a taky musím otáčet maso.
Jinak úhel nastavení kosy, aby se nemuselo nějak podstatně seřezávat kosiště – každý to má rád jinak – musí udělat kovář nebo záměčník za tepla od výhně, ale postačí i autogen (ne s řezacím hořákem) :-) Nepokoušejte se ohýbat za studena. Pokud by se vám přece jenom povedlo, pak jste netvarovali kosu ale Eurovýlisek z oceli kvalitativně vhodné na konzervování masa.
Zdravim, ja kosim tych 20 arov 2-3x rocne, ako krmivo pre zver, mozem povedat, ze ruska kosa po starom otcovi nema chybu, kupil som aj rakusku zn. TEUFELSKERL, stala 24 EUR, ale jednak je matarial menej kvalitny a uhol pri patke je vyrazne mensi (ostrejsi), takze sa mi s nou kosi horsie ako so starou. Pozeral som aj na stranky kosimesnadno.cz, len objednavat nieco cez net, aby som to nedrzal v ruke mi pride ako kupit macku vo vreci:-) Asi je to tym, ze u nas sa pouzivaju ine kosiska ako v Rakusku, alebo potom uz neviem…Aj tie kosiska su uz v dnesnej dobe problem, tie v obchode vacsinou stoja za h…, ale nasiel som jedneho chlapika vo Vlachove (okr. Roznava), ktory mi spravil na mieru krasne kosisko z Javora, tak super:-)
Zdravím všechny, tak mě dneska naštvala zatracená blbá sekačka a ve vzteku jsem vletěl do železářství a koupil kosiště, kosu, objímku a naklepáč s brouskem. Kdysi jako kluk jsem sekal na venkově pravidelně každej rok příbuznejch louku. Je to ale dvacet let, tak nevím, jak mi to pude. Teď dotaz, kvůli kterýmu sem píšu, Když vztek trochu pominul, začal jsem se zaobírat, jak kosu složím, seříznu kosiště atd. Když jsem z údajně slovenské kosy sundal nálepku, pod ní byla nálepka ruská. Tak nevím, zda jsem nekoupil šunt. Nemáte s tím někdo nějaké skušenosti. Dnešní ruská kosa asi nebude stará ruská. Poradíte? Díky. Petr
V našich železářstvích se vyskytlo hodně paskvilů s pozlacenou patkou z bláta. Povedlo se mi ale koupit jednu 70 cm opravdu kvalitní kosu a ta mi dělá radost. Na Aukru jsem koupil pak jednu 30 cm ruskou kosu na obsekávání stromků. Kosiště jsem si na obě nechal udělat z jasanu. Je lesší nakupovat v železářství, kde se majitel vyzná v materiálech a ví kde nakupovat.
Ono sekání kosou je trochu umění a kosa za tři stovky nebude nejlepší investice. Moje kosa (bez kosiště) stála před deseti lety přes šest stovek, řekli mi, že ji není třeba naklepávat. Sekám tedy už 10 let 2000metrů čtverečních kosou(nikdy jsem ji nenaklepávala) a je to rychlejší než křoviňák. Proti mozolům jsou dobré obyčejné látkové rukavice. Stačí vytrvat a kosení Vás bude bavit, já už si dnes na zahradu chodím s kosou odpočinout.