Valná hromada Vítkovic schválila úpis a co bude dál?

Poté, co 29. června proběhla valná hromada společnosti Vítkovice a.s., lze dnes už s časovým odstupem alespoň trochu zhodnotit několik spekulativních názorů týkajících se chystaného úpisu, ačkoliv celá jeho logika nám prozatím asi ještě zůstane utajena. Každopádně byl úpis schválen a pokud nebude třeba ještě soudně zastaven, tak si asi uděláme všichni výlet do Ostravy. A co nás bude čekat dál?

Hned v úvodu bych chtěl zdůraznit, že jsem se nakonec bohužel na valnou hromadu (VH) osobně nedostal, takže budu vycházet pouze z mnoha zprostředkovaných informací, ale opět se je alespoň pokusím shromáždit, přebrat a roztřídit a poté okomentovat stávající spekulace, kterých rozhodně není málo a neustále se opětovně vytahují do popředí, ačkoliv jsou některé po VH již víceméně vyřešené. Velmi dobrou práci ve formě zpravodajství z valné hromady odvedl zejména Špáďa, jehož zápis zde budu s dovolením používat a patří mu (nejen) mé velké poděkování.

Samotná valná hromada byla podle všeho velmi zajímavá a už během týdne, který jí předcházel se postupně objevilo několik protinávrhů k chystanému úpisu, které se lišily zejména tím, komu připadnou v prvním kole neupsané akcie a také technikou provedení tohoto úpisu. Protinávrhy podalo celkem šest společností: Vítkovice Holding a.s., VTK Securities s.r.o., KKCG Industry B. V. (respektive Komárek), Credit Invest Capital & Consulting s.r.o., PROFI Financial s.r.o. a RNDr. David Tumpach (nabízel ve druhém kole 150 Kč za akcii). Neprověřoval jsem všechny firmy a nezkoumal doslova jejich protinávrhy, ale víceméně vždy pozměňovaly druhé kolo úpisu, neboť se nikomu moc nelíbilo, že by neupsané akcie získala velmi levně (rozuměj skoro zadarmo) v druhém kole neznámá firma Atlanta Safe a všichni proto místo ní navrhovali pochopitelně sami sebe. V některých případech byl proces úpisu navrhován dokonce jako tříkolový a výrazně se lišila i cena za nově upisované akcie (z původních 10 až do 180 Kč, případně možnost veřejné dražby). Pokud by měl někdo zájem, tak zde mohu všechny protinávrhy zpětně zveřejnit, ale nepřipadá mi to v současné chvíli již moc důležité. Spíše jsem nepochopil, proč podávaly stejné protinávrhy Vítkovice Holding a.s. i VTK Securities s.r.o., neboť druhá firma je stoprocentně vlastněna tou první. Patrně však šlo o nějaké procesní skutečnosti, neboť jde v obou případech o největší vlastníky společnosti Vítkovice a.s.

Dále byla atmosféra rozvířena pouhý den před konáním VH, když bylo znenadání zveřejněno, že holding KKCG podnikatele Karla Komárka vlastní celkem 10,27 % společnosti Vítkovice a.s. Komárek údajně získal tento podíl koupí akcií, které byly volně dostupné na trhu, a stal se tak třetím největším akcionářem této společnosti. Podrobnosti této transakce zveřejněny nebyly, ale šlo o velmi důležité potvrzení faktu, že akcie opravdu vlastní Komárek a má s nimi do budoucna své záměry. Původně je měla totiž vlastnit pouze jeho dceřinná firma Atlantik finanční trhy (AFT), u které si výkup akcií Vítkovic zadal přímo Světlík, když chtěl vykupovat přes RM-Systém (RMS) akcie od drobných akcionářů. Komárek přesným načasováním tak trochu píchnul do vosího hnízda a patrně tím vyvolal další soudní spory, neboť management Vítkovic téměř vzápětí obvinil Komárka z nepoctivého jednání. Na podrobnosti tohoto i dalších sporů týkajících se Vítkovic se ale podíváme až někdy příště. Každopádně v mnoha novinách a časopisech se tento problém docela detailně (více či méně přesně – některé novinářské chyby musely být opravovány přímo tiskovou mluvčí Vítkovic) rozebíral. O Vítkovice se tak bude hrát patrně ještě “velká hra”. Lze však předpokládat, že až se všichni dosoudí a rozbouřené vášně opadnou, dohodnou se dříve zarytí a nesmiřitelní nepřátelé na nějakém vzájemně výhodném vyrovnání, neboť obchod je obchod a zisk je zisk. Komárek sice získal významný podíl a současná situace ho tak posunuje do vděčné role ochránce malých investorů, ale myslím, že moc dobře tuší, že se nakonec bude muset se Svělíkem domluvit a současný podíl mu dává během dalšího vyjednávání poměrně silný mandát (bez jeho souhlasu např. nebude možné vyvlastnění). Nechci zde příliš spekulovat, ale až mu Světlík nabídne velkorysé odkoupení jeho podílu s nějakým nezanedbatelným bonusem, případně mu naopak prodá svůj podíl (aneb nabídka která se neodmítá), tak budou nakonec minoritní akcionáři ze společnosti stejně vytlačeni. Jde však pouze o můj názor, který vychází z toho, že tímto způsobem to proběhne pouze v případě racionálního ekonomického a obchodního jednání, které nebude přehlušeno vzájemnými animozitami a vášněmi, které do byznysu nepatří. Otázkou tak spíše zůstává, kdy se to stane (spíše horizont několika let) a za jakých podmínek (jaká bude odkupní cena). Na druhou stranu však bude po úpisu podíl minoritních akcionářů již tak nízký, že i když se třeba Světlík s Komárkem nakonec nedohodnou, pomocí úpisu získá Světlík levně další akcie (navýší tak svůj podíl) a s několika zbývajícími minoritními akcionáři se pak už prostě smíří. V dnešní dobe fúzí a akvizic je však také klidně možné, že skupina kolem Světlíka už za pár let Vítkovice vůbec vlastnit nebude a společnost bude prodána nějakému velkému (zahraničnímu) investorovi, který se pak třeba s Komárkem snáze dohodne. Zatím je to sice nepravděpodobné, ale třeba jednou Světlík neodolá, protože bude chtít mít pokoj od věčných soudních sporů a raději si nechá jenom svoji Lahvárnu a Vítkovice s tučným ziskem odprodá.

Jednání o samotném úpisu během VH bylo také napínavé, když představenstvo Vítkovice a.s. nejdříve oznámilo stažení návrhu na úpis ve znění, které bylo původně navrženo a o němž se mělo jednat a jiný návrh už nepodalo. Někteří nedočkavci (kteří patrně nebyli na VH) si tak už mysleli, že úpis nakonec vůbec realizován nebude a na RMS došlo dokonce v závěrečných chvílích obchodování k výraznému růstu kurzu a poptávky. Poté se ale začalo hlasovat o podaných protinávrzích a VH nakonec skončila přijetím protinávrhu Vítkovice Holding a.s., jejíž zástupci jsou de facto i autory původního (staženého) návrhu. Rozdíl oproti původnímu návrhu však spočívá ve druhém kole, které bude uskutečněno formou veřejné nabídky po dobu 14 dní a Atlanta Safe tak nezíská v prvním kole neupsané akcie. Formu zabezpečení rovnosti všech akcionářů při veřejné nabídce (např. priorita pořadí akcionářů) nechtělo představenstvo zveřejnit, stejně tak jako odmítalo cokoliv sdělit o společnosti Atlanta Safe, která měla původně finančně “zabezpečit” druhé kolo úpisu a odůvodňovalo to stažením svého původního návrhu. Takže se už asi nedozvíme, zda je tato firma akcionářem Vítkovic a.s., či třeba v nějakém vztahu k nějakému jinému akcionáři Vítkovice a.s., jak a proč byla vybrána a jak a proč se dozvěděla Atlanta Safe o úpisu dříve než ostatní akcionáři. Představenstvo si patrně uvědomilo nepříliš korektní a průhledný postup a jeho stažením se “vyvléklo” z povinnosti odpovídat nepříjemným dotazům drobných akcionářů. Také Komárkovi právníci byli jako na jehlách a téměř ke každému bodu podali nějaký protest a neustále něco napadali a žádali o zaprotokolování. Největší přetlačovaná mezi Komárkem a Světlíkem však aktuálně nastane právě o zatím poměrně nejasné druhé kolo úpisu, kdy je navrhovaná výše emisního kursu opět rovna jmenovité hodnotě akcií, tj. 10,- Kč za jednu akcii.

Každopádně představenstvo oficiálně deklarovalo, že se za úpisem neskrývá nic jiného než získání hotovosti, protože ne všechny kladné hospodářské výsledky jsou zároveň zdrojem finanční hotovosti. Při lepší hotovostní bilanci budou prý i banky společnost lépe hodnotit, zejména pokud jde třeba o půjčky na financování dalších investic. Cílem úpisu je tedy získat jen menší (potřebnou) část hotovosti pro zamýšlené investice, později může být údajně dokonce i další úpis. Napadá mě také ještě snížení administrativních nákladů, ale to je asi pro rozhodnutí o úpisu zanedbatelné. Minoritní akcionáři také údajně nebudou ošizeni, neboť si přece každý akcionář musí svou investici hlídat, a nemělo by mu tedy ujít velmi důležité oznámení jím částečně vlastněné společnosti (jako třeba úpis). A pokud se drobný akcionář úpisu zúčastní, tak svoji investici ve Vítkovicích samozřejmě neznehodnotí. Na jednu stranu tento přístup trochu chápu a lidem, kteří se o svůj majetek vůbec nestarají to přeju, neboť se o úpisu diskutuje už několik měsíců a když vím, že vlastním rizikovou akcii, tak se na ni můžu snad alespoň jednou za čtvrt roku během deseti minut informovat. Ale na druhou stranu by asi neměl být nepřekonatelný problém poslat každému dopis s upozorněním na chystaný úpis. Jedinou útěchou tak může zůstat těm, kteří z jakéhokoliv důvodu neupíší, pouze fakt, že pokud někdo získal tyto akcie levně v kupónové privatizaci, tak je i po úpisu bude moci prodat s velkým ziskem, i kdyby jejich cena výrazněji klesla (až na možnou třetinu současné hodnoty), což však nepředpokládám. Každý svého štěstí strůjcem, a to zejména ve světě investic.

Hlavním důvodem plánovaného úpisu je však evidentně snaha zbavit se drobných akcionářů, získat větší podíl na budoucích ziscích společnosti a strach, že by se akcie mohly kvůli jejich možnému skupování na RMS stát velmi brzy velmi drahými, zatímco tímto způsobem majoritní vlastník získá velmi levně mnoho akcií navíc a potom se může pokusit nabídnout zbylým vytrvalcům výkup, a to třeba i za trochu vyšší cenu než je dnes. Vůbec bych se tedy nedivil, kdyby několik měsíců po úpisu následovala dobrovolná nabídka odkupu, a to třeba i za cenu vyšší než 300 Kč, která by mohla mnohé majitele těchto akcií přesvědčit o prodeji (zvláště když na akcie třeba už dávno zapomněli). Sice se tedy oficiálně tvrdí, že se nebude “ubližovat” minoritám, ale realita je poněkud jiná, neboť zde nejde o nic jiného než o likvidaci minorit (zejména těch mrtvých, rozvedených a nezajímajících se). Komárek se sice dostal trochu do role jejich ochránce, ale jakmile i on ucítí nějakou dobrou příležitost, tak se vsadím, že je klidně obětuje. Úpis je také účelovým tahem majoritního vlastníka, který má zabránit komukoliv dalšímu skoupit další větší podíl (jako to provedl Komárek) a je bohužel veden trochu amatérsky, neboť jsou na první pohled zřejmé všechny “špatné” úmysly a problémy jsou i s informováním veřejnosti, kdy bych třeba očekával, že ISIN nových akcií by měl být znám už před úpisem (snad bude alespoň zveřejněn při očekávané informaci o jeho zahájení). Samozřejmě k tomu patří i snaha znervóznit a vyplašit všechny drobné akcionáře, neboť termín “úpis” je v Česku příliš spojován s následným “vyvlastněním”, které Češi znají většinou jen v negativním slova smyslu.

Také doba realizace úpisu nám trochu napoví, jak je to vlastně s drobnými akcionáři opravdu myšleno. Kdyby začal úpis během prázdnin, považoval bych slova představenstva o vstřícnosti k drobným akcionářům za poněkud lichá. Osobně jezdím na delší dovolené a zatím si prostě na více než dva týdny odjet nedovolím. Také tvrzení, že byla stanovena cena 10 Kč za nově upsanou akcii, aby byl úpis finančně dostupný co největšímu počtu akcionářů, mi přijde trochu “přitažené za vlasy” a na první pohled to připomíná vymyšlený mediální “blábol”, neboť mnohé jiné indicie (doba trvání úpisu, datum provedení, nutnost jet do sídla firmy) zcela jasně naznačují, že se s účastí mnoha drobných akcionářů při úpisu (a ani po něm) moc nepočítá. Sám nevím, jestli bych jel do Ostravy kvůli např. 50 akciím, to už bych je asi spíše prodal, i když nikdy neříkej nikdy. Pokud se týče nutnosti osobní přítomnosti v Ostravě, tak se objevila další spekulace, která má základ v následující nepřesné formulaci ze schváleného protinávrhu: “…upsat stávající akcionáři Společnosti s využitím svého přednostního práva podle ustanovení § 204a obchodního zákoníku v sídle Společnosti.” Jak si můžete povšimnout, nikde tam ale není napsáno, že je nutná osobní přítomnost akcionáře. Dnes to lze již technicky zařídit tak, aby tam člověk být osobně nemusel (tedy vzdáleně, např. pomocí internetu) a přesto úpis proběhl v Ostravě (sídle společnosti). Ale moc se to nehodí do celé logiky chystaného úpisu, takže to nepovažuji za moc důležité. Podivné však je, že technika provedení úpisu nebyla na VH vůbec naznačena, kromě velmi přesné informace, že náklady na úpis budou činit asi 250 tisíc Kč (je tedy pravdou, že zasílané informační dopisy by ho významně prodražily). Kdyby představenstvo řeklo více technických podrobností, které má v záloze na řešení případných “tlačenic” při úpisu a nekonstatovalo pouze, že podle jejich fundovaných odhadů se dostaví k úpisu takové množství akcionářů, které zvládnou, mohlo tak kromě rojících se spekulací nabídnout i opravdové důkazy, že to myslí s drobnými akcionáři dobře. Evidentně je to však jasný náznak faktu, že představenstvo Vítkovic rozhodně neočekává příliš vysokou účast minoritních akcionářů při úpisu, aby ho nebylo možné technicky zabezpečit přímo v místě úpisu (Ostrava) během 14 dní (bude údajně případně zajištěno personální posílení či prodloužení pracovní doby). Prodloužení lhůty pro úpis není bez svolání nové VH možné, takže se to prostě stihnout musí, ale nikdo z toho nemá očividně obavy, takže se předpokládá, že moc lidí asi upisovat nebude. A kdyby se jejich odhad nenaplnil, tak údajně existuje i finanční a právní analýza následků, kdyby nebyl úpis technicky zvládnut (= nebyli by uspokojeni všichni akcionáři).

Všichni upisovatelé jsou povinni splatit 100 % emisního kurzu upsaných akcií na účet číslo 35-9389200297/0100, vedený u Komerční banky a.s., a to ve lhůtě 10 dnů ode dne upsání nových akcií. Platba za nově upsané akcie by měla být umožněna buď bezhotovostně, tedy kdo má účet tak pod svým rodným číslem (jako variabilním symbolem) převede danou částku ve prospěch deklarovaného účtu ve stanovené době, případně ještě nějak upozorní o provedené platbě jinou formou (email, doporučený dopis, formulář na internetu). Otázkou ale je, jestli bude možné platit hotově? Hotovost by mohla být osobně složena rovnou v sídle Vítkovic (už i během úpisu?), nebo když někdo nemá bankovní účet (což nepředpokládám), tak to může určitě poslat na uvedený účet složenkou. Rozhodný den (RD) úpisu bude totožný se dnem počátku 14-denní lhůty pro úpis a bude vyhlášen v dostatečném předstihu v Obchodním věstníku (vychází jednou týdně, každou středu ve 12 hodin) a Hospodářských novinách. Znamená to však, že až se dozvíme o úpisu, tak den den bude ještě možné akcie nakoupit s možností upisovat? Také představenstvo na VH údajně slibovalo včasné zveřejnění termínu RD pro úpis (tj. že nepoběží ode dne zveřejnění této informace), ale osobně si to raději nerisknu a teprve uvidíme, jak to bude ve skutečnosti. Například schválený protinávrh totiž uvádí následující: “…pro stávající akcionáře v rozmezí 14 dnů ode dne zveřejnění informace o počátku běhu lhůty”, což podle mě zase naopak znamená, že se hned v den oznámení začne upisovat a je to v jasném protipólu s předchozím tvrzením představenstva.

Zajímavé byly také zveřejněné informace o stávajících akcionářích, kterých bylo v době konání VH něco přes 40 tisíc. Podle odhadů z nich může být asi 20 – 30 tisíc “mrtvých duší” (dědictví nebo naopak nikdo nedědil, vědí o akciích ale nestarají se o své investice, vůbec nevědí že tyto akcie mají). Sám jsem nedávno jako “odborník” prohlížel známým jejich zaprášené kupónové knížky a náhodou jsem narazil i na 10 akcií Vítkovic (myslím že za 100 bodů), které by se určitě úpisu nezúčastnily, takže jsem je doporučil prodat. Dalších 5 – 10 tisíc lidí má o své dávné investici povědomí, ale díky neinformovanosti, liknavosti, případně špatné finanční situaci úpis ignoruje. Mnoho akcionářů také raději ještě před úpisem prodá (nebo už prodalo – podívejte se na vysoké objemy obchodů v červenci). Ze zbývajících zájemců o úpis si to pak ještě někteří převedou na jednoho příbuzného a určitě existují i tací, kteří úpis z jakéhokoliv důvodu nestihnou (zmeškají, např. dovolená), nebo jej naopak budou považovat apriori za rizikový (třeba i za podvod). Nakonec tak zůstane nejvýše několik tisíc drobných akcionářů, což už se asi časově zvládnout dá. I přes opakované připomínky minoritních akcionářů, že společnost nedokáže zajistit úpis všech akcionářů, muselo být všem jasné, že se případného úpisu zůčastní výrazně nižší počet než současných 40 tisíc akcionářů. Samotné valné hromady se zúčastnilo 60 akcionářů s podílem na základním kapitálu ve výši 90,42 %. Pokud má tedy VTK Securities s.r.o. 51 %, Vítkovice Holding a.s. 27,5 % a KKCG Industry B.V. 10,27 %, potom na zbylých 57 akcionářů připadalo 1,65 %. Světlík se na VH osobně nedostavil, údajně kvůli návštěvě. Škoda, že nebyly zveřejněny např. údaje o průměrném počtu držených akcií na jednoho akcionáře, změně počtu akcionářů během posledních několika let či třeba průměrné době držení těchto akcií , neboť ze všech těchto informačních střípků by se dal složit alespoň přibližný (statistický) obraz o stávajících akcionářích.

Kdy ale úpis opravdu začne? Představenstvo by chtělo mít určitě vše co nejdříve za sebou, takže bych čekal zahájení již během prázdnin. Ale vzhledem k tomu, že někteří drobní akcionáři hrozili podáním soudního protestu proti úpisu, není vůbec jisté, kdy úpis opravdu proběhne. Do obchodního rejstříku bylo sice již několik dní (3. července) po VH zapsáno její rozhodnutí o plánovaném úpisu (vyhledat si ho můžete např. na serveru Justice) a ta samá zpráva byla zveřejněna také na webu RMS, ale docela bych se divil, kdyby to nebylo soudně napadeno (patrně Komárkem), takže i to může být důvod, proč se stále ještě vyčkává. Nasvědčuje tomu i jedna podivná věta z tohoto rozhodnutí: “Upisování akcií v obou upisovacích kolech bude vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (OR).” Příliš jsem to sice nepochopil (nejsem právník), i když jsem si našel, co je to rozvazovací podmínka, ale vypadá to, že jde o nějakou možnost (“zadní vrátka”), kdy úpis nakonec nebude realizován (soudně zpochybněn). Rozhodnutí VH však již bylo do OR zapsáno, takže by tato věta již měla být v současnosti passé, ale opravdu nevím, jestli může být úpis zrušen až poté, co všichni upíší? Takže by se nakonec vrátily všem upisujícím peníze? Opravdu nevím, ale každopádně stále ještě asi není stoprocentně jisté, že bude úpis opravdu uskutečněn a možná se čeká právě na to jak dopadnou podané stížnosti. S velkou pravděpodobností se ale úpis uskuteční a osobně bych odhadoval jeho začátek někdy kolem poloviny srpna.

Nově upsané akcie budou nekótované v zaknihované (listinné akcie to tedy opravu nebudou  a prosím již o konec spekulací týkajících se tohoto tématu) podobě na majitele, což znamená pouze jednu jedinou věc – nebudou kótované (obchodovatelné) na burze. A tady je ten drobný chyták. RMS totiž není klasická burza a může (ale nemusí) přijmout tyto nové akcie na svůj volný trh (zde se již třeba obchodují současné akcie). Světlík (či kdokoliv jiný) sice nemusí mít o jejich obchodování zájem, ale stačí když si bude chtít RMS přivydělat na poplatcích a může se s danou akcií začít vesele obchodovat. Podivná by byla jen schizofrenní situace, kdy by se obchodovaly dvě různé akcie Vítkovic o stejné hodnotě. Potvrzuje to i nejnovější Infolist přímo z RMS, kde se doslova uvádí: “Upozorňujeme, že stávající akcie Vítkovice, a.s. na volném trhu RMS mají také právní statut nekotovaných akcií. O umístění akcií se statutem nekotované nerozhoduje emitent, ale RMS. Pro organizátora trhu RMS není statut „nekotováné akcie” důvodem pro stažení akcií Vítkovice, a.s. z obchodování.” Další informace lze nalézt přímo v dokumentech RMS týkajících se přijetí na volný trh, kde jsou jmenovány rozdíly oproti oficiálnímu trhu, například vybírám:

  • a) cenný papír přijatý na volný trh nemá charakter kótovaného cenného papíru a proto nemusí splňovat přísné zákonné podmínky,
  • d) o přijetí může požádat třetí osoba (např. obchodník s cennými papíry) nebo může o přijetí rozhodnout ředitel RM-S i bez předchozího souhlase emitenta,
  • f) pro přijetí je třeba prospekt cenného papíru obdobně jako v případě oficiálního trhu.

Nové akcie budou mít každopádně jiný ISIN (což je v kompetenci představenstva), takže pokud by měly být obchodovatelné na RMS, tak tam budou muset být přijaty, což ale možná nemusí být moc výhodné ani pro samotný RMS. Na jednu stranu sice bude o obchodování na RMS zájem nejen ze strany minoritních akcionářů, ale snad i samotného RMS, potažmo jeho vlastníka Fio, neboť může vydělávat na poplatcích za uskutečněné obchody, ale je však třeba si také uvědomit, že i když bude nově upsaných akcií dost (dvojnásobek stávajících), tak jejich unikátních majitelů bude naopak jen velmi málo. A obchodování by tedy nebylo příliš kurzotvorné, takže očekávám , že na volném trhu RMS zůstane spíše stará emise akcií, jejíž cena bude kolísat podle toho, jak budou Komárek či Světlík pomalu ale jistě (a s úpisovou slevou) dokupovat. Prodání starých akcií bude tedy asi jedinou možností pro částečné zpětné získání peněz z této investice.

Také je již objasněna kauza hojně diskutovaného tajemného neobchodovatelného ISINu. Bude určitě jiný než u současné akcie, ale nebude to patrně podivný sedmičkový ISIN začínající místo symbolu CZ číslem 77. ISINy totiž v současné době přiděluje Česká národní banka (ČNB), která však již sedmičkovou řadu mnoho let pro nové akcie nepoužívá, takže to opět vypadá na pouhou spekulaci. ISIN začínající sedmičkam se nazývá SIN a je takzvanou starou databází Střediska cenných papírů (SCP), které kdysi tyto SINy přidělovalo. Jakmile však přešla kompetence přidělování ISINů na ČNB, tak SCP přestalo tyto SINy vydávat. Tato informace se objevila ve fóru a ještě jsem ji neměl čas prověřit, ale vypadá poměrně věrohodně a ani na VH o tomto (I)SINu nic nepadlo. Chce se mi tedy věřit, že ji pouhou náhodou připomněl někdo, kdo nedávno narazil na problémy s obchodovatelností těchto starých “sedmičkových” akcií, neboť v tomto případě je totiž opravdu omezená převoditelnost cenných papírů a obchodování s nimi. A i logicky to lze zdůvodnit, neboť by majoritní vlastník ztratil možnost případně dále skupovat akcie od drobných investorů (např. pomocí výkupu). Takže spekulace kolem tohoto (I)SINu jsou zbytečné, zvláště když je možné, že se s upsanými akciemi nebude na RMS obchodovat tak jako tak. Ale jak už jsem řekl, záleží to i na počtu akcionářů, kteří upíší a zejména, zda to RMS vyhodnotí jako ekonomicky výhodný krok.

Po schválení úpisu došlo k pádu kurzu akcií až téměř k 600 Kč, aby o několik dní později cena dosáhla 735 Kč, a to za poměrně vysokých objemů obchodů, které překračovaly 10.000 ks denně. Teď se nabízí jen otázka, kdo prodávané akcie skupoval – Komárek nebo Světlík? Anebo ještě někdo třetí? Komárek sice o svých blokačních 10 % již nepřijde, ale třeba chce ještě posílit své pozice. Poslední dobou však zájem upadá (kostky jsou již vrženy) a cena pomalu, ale jistě klesá, neboť se patrně už čeká na zahájení úpisu. Zajímavé jsou i některé velké přímé obchody z posledních dnů. Každopádně mi tyto vlnky trochu připomínají manipulativní chování. Kdybych chtěl dokupovat, tak to udělám tak, že se s někým domluvím a na tomto nelikvidním trhu začnu najednou prodávat. A snižovat při prodeji cenu. O část akcií přijdu, část však koupí domluvená osoba. Lidé podlehnou panice a začnou také prodávat a cena jde tudíž prudce dolů. A pak začnu postupně nakupovat, neboť peníze nejsou problém. Výsledkem je, že mám více akcií než předtím a ještě za dobrou cenu. Vůbec bych se nedivil, kdyby dokupoval Komárek, neboť Světlík se na tyto drobky může vykašlat, když při úpisu to bude patrně on, kdo získá velmi levně hned několik procent navíc. Mimochodem, pokud čekáte nějaký výrazný propad po oficiálním oznámení úpisu, tak proč by k němu vlastně mělo dojít? Ten kdo teď akcie drží, tak už nemá důvod prodávat a také nebude mít zájem snižovat cenu. A cena přece může klesnout, jen když se budou prodávat velké objemy těchto akcií. Jsem na konečnou cenu po úpisu opravdu docela zvědav.

Mnoho lidí se akcií při současných cenách zbavilo, případně si ponechali jen jejich část, aby zmírnili případné nevyzpytatelné riziko. Já jsem si zatím nechal všechno, ale spekulace o vyvlastňování mě také nenechávají zcela klidným. Rozhodnutí jak naložit s těmito akciemi je však poměrně složité. Po úpisu budou nově upsané akcie určitě nějakou dobu neobchodovatelné a staré nesklesnou pod 300 – 400 Kč, což je asi na první pohled jasný zisk. Nicméně v nových akciích budou zakonzervovány velké finanční prostředky (pokud nebudou akcie přijaty na RMS), a to klidně po mnoho dalších měsíců (pokud budete čekat na nějaký velkorysý odkup), nebo i mnoho let (pokud budete chtít čekat na “opravdové” zhodnocení a dividendy). Volný trh RMS je sice malý a trochu “podřadný”, ale dají se na něm jinak neprodejné akcie zobchodovat. Akcií však není (a nebude) mnoho a drží je již jen spekulanti (institucionální investoři zde nenakupují – od toho jsou likvidní a kótované tituly). Takže se cena bez zásahu velkých hráčů moc vyvíjet nebude (ani nahoru ani dolů) a akcie nebude příliš volatilní. Anebo zde budou naopak kurzem hýbat spekulanti, kteří toho budou schopni i při velmi nízkém počtu zobchodovaných kusů.

Ocenění akcie prezentované na VH se pohybuje v rozmezí ve všeříkajícím (a zároveň nicneříkajícím) intervalu od 79,- do 700,- Kč, což trochu zavání nepěkným překvapením. Jak bude případně stanovena cena případného odkupu u těchto nových nekótovaných akcií? Finanční ředitel uvedl na VH trojí “ocenění” akcií Vítkovic formou cena za jednu akcii: 79,- Kč (zůstatková účetní cena majetku po odpisech, hotovost), 400,- Kč (vlastní kapitál na akcii) a 700 Kč (tržní cena, která odráží očekávání akcionářů). Pokud ale Komárek nějakým způsobem získal 10 % akcií, tak to může znamenat, že cena za poslední rok byla vytažena právě tímto skupováním a mohla by tak být spekulativně “vyhnaná” nad její reálnou úroveň. Je také málo akcií na trhu, což této úvaze napomáhá. Naštěstí jde proti tomuto tvrzení samotný fundament této akcie a její současné i očekávané zisky. Je to ale jen další důvod pro dlouhodobé držení těchto akcií. Na druhou stranu se cena drží kolem 700 Kč, kterou nechce nikdo přešvihnout (a může zatím levně dokupovat – což se stalo počátkem července). Komárek napadá úpis i proto, aby jeho nepřátelé nezískali levně další podíl – jeho zájem je tak i zájmem minoritních akcionářů. Proč by ale vůbec skupoval 10 %, kdyby netušil, co se bude dít dál? Bude to dlouhodobý investor, nebo chce mít pouze sílu k vyjednávání a budoucí dohodě? Třeba dostane dobře zaplaceno a Světlík se pak zahojí při vyvylatnění všech ostatních drobných akcionářů.

Na VH byly také zveřejněny velmi dobré hospodářské výsledky za rok 2006 a zisk byl přidán k předchozímu nerozdělenému zisku. Použit bude na investice, v horizontu několika let by se údajně dalo uvažovat o dividendové politice. Hospodářské výsledky společně s výhledem do budoucna a analýzou výroční zprávy za rok 2006 ale probereme až zase někdy příště. Mezi další optimistické zprávy z Vítkovic v ekonomické oblasti patří zpráva o budoucích světlých zítřcích, ale i informace o růstu tržeb jedné z dceřinných společností (Hutní Montáže a.s.).

A ještě je tu jeden návod na (legální) daňový trik, který spočívá v očekávaném poklesu ceny staré akcie a jiného ISINu nové akcie. Pokud její cena přece jen výrazně poklesne, je třeba každopádné upsat 2 nové akcie po 10 Kč, a tu první vyklesanou prodat do 6 měsíců od nákupu a vytvořit si tak daňově velmi výhodnou “ztrátu”, do které lze schovat zisky z jiných obchodů do 6 měsíců, které nebudete muset danit, přičemž vám zbydou 2 cenné akcie, které budou mít jistě větší hodnotu než 10 Kč.

Tato akcie se však bohužel s posledním vývojem stává pro drobné investory zase o něco více rizikovou záležitostí, takže nezbývá nic jiného než věřit v budoucí (spíše horizont let) stabilní dividendový výnos, nebo že bude při případném vytěsnění (dokud trvají spory těch velkých tak tato situace nehrozí) stanovena férová (a tudíž velmi zajímavá) cena. Stále je zde v současné chvíli však příliš mnoho neznámých, které brání nějakému přesnějšímu zhodnocení, nebo dokonce radě, jak se zachovat. Já jsem zatím neprodal ani jednu akcii, ale mám diverzifikované portfolio, takže jsem připraven i na nečekané “podrazy”. Na druhou stranu však vidím v této investici za určitých okolností potenciální “zlatý důl”. Rozhodně však nejde o cenný papír pro investory, kteří jsou zvyklí spekulovat s cenou na standardních trzích (burzy). Jde o málo obchodovanou, z hlediska vlastnictví velmi rizikovou akcii, která však potenciálně nabízí vysoký zisk, pokud jste na něj tedy ochotni třeba ještě několik let čekat. Každopádně pokud se úpisu nechcete účastnit (což osobně nedoporučuju), tak asi prodejte. Pokud se ho zúčastníte, tak vstupujete do neznámých vod, kde je v budoucnu možné téměř všechno…

Nejoblíbenější hosting pro WordPress WEDOS.cz

4 komentáře u „Valná hromada Vítkovic schválila úpis a co bude dál?“

  1. Vyborny. Komentare:

    1) Hodnota podniku se nejlepe urcije pomoci budouciho cashflow diskontovaneho na soucasnou hodnotu. Akorat u Vitek asi bude trochu problem sehnat ty odhady budouviho cashflow. Pokud by nekdo chtel preci jenom udelat nejakou analyzu…

    2) Podle tech udaju vychazi P/B 8.75, coz je vzhledem k sektoru pomerne vysoka hodnota (typicky byva tak do 4).

    3) Obchodovatelnost: Pocet akcionaru je dobry argument; bude limitovan upisem a pokud upisou 2-3 tisice akcionaru (nebo i mene), nevim, jestli se RMS vyplati pro ne zavadet papir do systemu.

    4) Danovy trik: Udelate ucetni ztratu, ale zbydou vam pouze akcie, ktere mohou byt problematicky obchodovatelne.

    5) Podle mne muze byt jeste urcity pocet lidi, kteri spekuluji, ze upis nakonec nebude, takze po oznameni upisu muze jit cena jeste dolu.

    6) Pokud v soucasnosti trh ocenuje podil pripadajici na jednu akcii na ~700 Kc, tak by 1/3 toho podilu mel ocenit na 700/3. Jediny duvod proc by cena mohla byt vyssi je, ze si budou chtit dokoupit lidi co prodali pred upisem s tim, ze do Ostravy se kvuli par kouskum nepotahnou (jako ja :-) ). Ale poptavka z tohoto zdroje by mela byt docasna => pomaly vykles.

  2. Díky za doplňující komentáře.

    Ad 1 a 2) Na finanční ukazatele se podívám podrobně příště, snad alespoň pro méně znalé dodám link, kde naleznou, co je to vlastně Price Book Value, nebo-li P/B. Najít, prozkoumat, ověřit a hlavně zanalyzovat informace dá totiž dost práce, takže to chvíli potrvá…

    Ad 5 a 6) Odhad budoucí ceny po případném úpisu je spíše opravdu věštba, neboť zde hraje roli mnoho rozličných faktorů a přesně to neodhadneme asi nikdo. Každopádně díky za doplňující argumenty svědčící spíše pro poúpisový pokles.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *